Pupeny habru nejen na rýmu a dýchací cesty

 

Výtažky z pupenů jsou v přírodní medicíně stále populárnější, mimo jiné i pro své silné regenerační účinky. Habrové pupeny oceníme především při onemocnění dýchacích cest, ale pomohou například i s cévami, klouby, ledvinami, játry i s nedostatkem krevních destiček.

Kde habr roste?
Habr obecný je středně vysoký strom, který je typickou dřevinou dubohabrových hájů. Často ho však najdeme i v suťových a roklinových lesích. U nás roste v nížinách a pahorkatinách.
Dobře snáší zastřihování, proto se s oblibou vysazuje do živých plotů a zelených stěn.

Jak poznáme habr bez listů?
Kůra habrů je hladká, tmavošedá se světlejšími vzájemně propojenými pruhy (blesky).
Na větvičkách vyrůstají pupeny střídavě, jsou protáhle vřetenovité a špičaté. Krycí pupenové šupiny mají na okraji úzký bílý lem.
Zvláště na mladých stromech habrů neopadávají uschlé listy a zůstávají na větvích i během zimy.
Na jaře začínají rašit výrazné samčí jehnědy. Sbíráme však pupeny listů, ne rašící jehnědy.

                                                                                                      pupeny listů            rašící samčí jehnědy

S čím nám mohou pupeny habru pomoci?
– působí příznivě především na horní cesty dýchací,
– hojí sliznice, pomáhají při rýmě, zánětu vedlejších dutin nosních, zánětu průdušek, působí proti křečím v oblasti plic,
– zabraňují krvácení, tlumí krvácivost v důsledku nedostatku krevních destiček, zvyšují jejich počet a srážlivost,
– jsou vynikajícím prostředkem proti kornatění cév, pomáhají při ateroskleróze, snižují množství cholesterolu,
– léčí záněty kloubů a kloubních pouzder,
– podporují funkce jater,
– pomáhají při nedostatečné funkci ledvin a hromadění kyseliny močové v krvi.
Pupeny z habru můžeme kombinovat také s dalšími pupenovými výtažky.

Jak připravíme výtažek z pupenů?
líh 80% (případně domácí pálenka)
glycerin (v potravinářské či farmaceutické kvalitě)
               čerstvé pupeny habru

Pupeny sbíráme nejlépe těsně před rozvitím nebo v prvních okamžicích rozvíjení. Postupujeme šetrně, sbíráme vždy několik pupenů z jedné rostliny a nesbíráme pupeny vrcholové. Nejvhodnější je využít čerstvě ořezaných nebo pokácených stromů. Pro přípravu výsledného výtažku nám postačí poměrně malé množství pupenů.
Čerstvé pupeny podrtíme a zalijeme směsí 80% lihu a glycerinu v poměru 1:1. Pokud nemáte k dispozici tak koncentrovaný alkohol, můžete, tak jako my, použít 50% domácí slivovici. Ta se zředí glycerinem v poměru 24 dílů alkoholu k 1 dílu glycerinu (podrobnější informace o přípravě lihoglycerinu z alkoholu různé koncentrace najdete např. v knize J. A. Zentricha Gemoterapie).
Na 1 hmotnostní díl pupenů použijeme 14 hmotnostních dílů lihoglycerinu. Necháme luhovat při pokojové teplotě 3 týdny, 1x denně protřepeme. Pak scedíme a naředíme 40% alkoholem. Na 1 díl výluhu připadne 9 dílů alkoholu.

Doporučené dávkování
Užíváme 1 kapku na kilogram tělesné hmotnosti denně. Počet kapek rozdělíme do 2–3 dávek (při tělesné hmotnosti 60 kg tedy užíváme 2x denně 30 kapek nebo 3x denně 20 kapek).
Pokud užíváme více gemmoterapeutických prostředků najednou, mělo by jejich celkové dávkování odpovídat této doporučené denní dávce.

Více o pupenech a gemmoterapii se dozvíte také v našich virtuálních atlasech: Atlas pupenů/ stromy a Atlas pupenů/keře.

Habr obecný (Carpinus betulus)
čeleď: břízovité (Betulaceae)

středně velký strom, dosahuje výšky až 25 m

dožívá se asi 150 let
původ: Evropa, Malá Asie, Írán

Habr je jednodomý, samčí i samičí jehnědy najdeme na témže stromě. Plodem habru je oříšek s trojlaločným listenem.
Listy habru se dříve přikládaly na rány, nálev se používal k výplachům očí.
Habr je z hospodářského hlediska považován za podřadnou dřevinu. Má tvrdé, těžké, ale málo trvanlivé dřevo, které se používá pro velkou výhřevnost především jako palivo. Dříve se využívalo na výrobu dřevěných šroubů, hoblíků, cepů apod.

Samčí, samičí jehnědy a plodenství habru. 

Zdroje:
Andrianne, P.: Velká kniha gemmoterapie. Fontána, 2007.
Bažant, V., Ešnerová, J.: Atlas letorostů a pupenů dřevin, multimediální skriptum. Česká zemědělská univerzita v Praze, dostupné online http://katalogy.publikace.com/letorosty/uvodem/.
Červenka, M., Cigánová, K.: Klíč k určování dřevin podle pupenů a větviček. SPN, 1989.
Hanáková, P.: Poznejte léčivé stromy, receptář. Muzeum JV Moravy ve Zlíně, p. o., 2018.
Kříž, M.: Atlas pupenů. Chaloupky, Kněžice 2016.
Podhorná, J.: Byliny léčí. Naděje, Brodek u Konice, 2013.
Zentrich, J. A.: Gemmoterapie. Eminent, Praha, 2003.

Foto: P. Hanáková
Kresba: Magda Bábková Hrochová