Sirup z výhonků smrku a borovice

Výhonky, omladky, vršky… čerstvé mladé výhonky jehličnanů se tradičně používají pro výrobu sirupu proti kašli.

Kdy a jak výhonky sbíráme?

Sbíráme mladé jarní výhonky smrku nebo borovice. Při sběru postupujeme šetrně, vždy sebereme jen několik výhonků z jedné větve a nesbíráme výhonky vrcholové.

Mladé výhonky smrku se sbírají většinou během května, kdy jsou krásně světle zelené, jemné a šťavnaté. V této době mají také velký obsah vitamínu C.

Používají se začerstva k přípravě čaje, likéru nebo tinktury k zevnímu použití, ale především na výrobu sirupu.

Obdobně můžeme použít i výhonky z borovice, které jsou dlouhé a protáhlé.

S čím nám může sirup z výhonků pomoci?
Má protizánětlivý účinek, rozpouští hleny a usnadňují vykašlávání. Pomáhá při onemocnění dýchacích cest, posiluje organismus.
Používá se při kašli, rýmě, zánětech hrtanu a průdušek, chřipce a nachlazení.
Je vhodný zvláště pro děti.

    Jak sirup připravíme?
    čerstvé jarní výhonky smrku nebo borovice
    cukr krystal

Čerstvé výhonky vrstvíme do sklenice, prosypáváme krystalovým cukrem a mírně  stlačujeme. Poslední vrstvu tvoří cukr. Přikryjeme víčkem, ale nedotahujme, aby obsah vzduchoval a nezačal plesnivět. Pak sklenici postavíme na teplé místo (např. na osluněný okenní parapet) na 6 týdnů, dokud se cukr nerozpustí. Poté přecedíme přes plátno nebo jemné síto a ještě vylisujeme. Uchováváme v chladu. Pro lepší konzervaci můžeme přidat malé množství alkoholu. Užíváme několikrát denně po lžičkách, obyčejně 1 polévkovou lžíci 3x denně.

Tip!
Může se stát, že i při skladování v lednici po nějaké době sirup mírně zkvasí. Kvasný proces však není na závadu. Nebezpečím při skladování je pouze plíseň.
Pokud chceme sirup opravdu dobře konzervovat, necháme ho po scezení projít varem, ihned plníme do sklenic se šroubovacími zavařovacími víčky a uzavřeme.

   Smrk ztepilý (Picea abies)
   čeleď: borovicovité (Pinaceae)

strom vysoký až 50 m
nejčastěji dosahuje stáří  200–300 let (výjimečně až 650 let)
původ: severní a střední Evropa
Smrk roste přirozeně v horských lesích, chladných roklinách a na rašeliništích. V posledních 200 letech je však masivně vysazován i v nižších polohách, kde však trpí vývraty, polomy, chorobami a škůdci. Je citlivý k nedostatku vláhy i vzdušné vlhkosti, vyšším teplotám a znečištění ovzduší.
Díky rychlému růstu a vlastnostem dřeva je smrk hospodářsky nejvýznamnější evropskou dřevinou.
Využívá se ve stavebnictví, truhlářství, pro výrobu papíru a jako palivo.

Smrk ztepilý: semenáčky smrku, samčí šištice s pylem, samičí šištice  – budoucí šiška, dozrávající šišky.

 

Borovice lesní (Pinus sylvestris)
čeleď: borovicovité (Pinaceae)

vyšší strom dorůstající kolem 40 m výšky
dožívá se asi 300 let (výjimečně až 600 let)
původ: Evropa, Asie
Borovice lesní je odolná dřeviny schopná snášet výkyvy klimatu i extrémní podmínky. Díky těmto vlastnostem se stala stromem s největší oblastí rozšíření na světě.
U nás roste přirozeně pouze ostrůvkovitě na extrémních stanovištích (např. skalách, píscích a okrajích rašelinišť). Z úrodnějších půd vytlačují světlomilnou borovici dřeviny lépe snášející zastínění.
Borovice se však velmi hojně pěstuje. V současnosti je po smrku naším druhým lesnicky nejvýznamnějším jehličnanem.
Dřevo borovice je křehké, vrcholky stromů se často lámou pod tíhou sněhu, ale trvanlivé, lehké a měkké. Poskytuje dobrý stavební a truhlářský materiál a má dobrou výhřevnost.

Borovice lesní: semenáček, samčí šištice s pylem, samičí šištice –budoucí šiška, dozrávající šišky.

Zdroje:
Hanáková, P.: Léčivé stromy, receptář. Muzeum JV Moravy ve Zlíně, p. o., 2018.

Foto: P. Hanáková
Kresba: Magda Bábková Hrochová