14. srpna 2017

Divizna – divy zná

Divizna lidově také divozel, královská svíce, sluneční hůl všechna tato pojmenování vystihují její krásu i léčivé účinky. Ještě do konce léta máme možnost si nasušit zlatý diviznový květ, který se nám bude určitě hodit v podzimních a zimních měsících, kdy nám připomene nejen chybějící hřejivé sluneční paprsky, ale především pomůže s řadou obtíží, které nás postihují právě v této části roku.



Divizny jsou řazeny do čeledi krtičníkovitých a na našem území jich roste devět druhů. Některé z nich patří dokonce mezi ohrožené a chráněné druhy naší květeny.
Nejčastěji využívané a také pěstované jsou však tři z nich divizna velkokvětá, sápovitá a malokvětá.
Tyto tři podobné druhy najdeme většinou na kamenitých stráních a úhorech, na navážkách a rumištích, podél komunikací, na náspech, v lomech, na suchých pasekách apod. Jde o dvouleté rostliny (v prvním roce vyroste přízemní růžice listů a až příští rok rostlina vykvete) a všechny tři obsahují účinné látky, pro které bývají využívány v tradiční medicíně i farmakologii.

Divizna velkokvětá  (Verbascum densiflorum)
- náš nejznámější druh, často se také pěstuje v zahradách,
- má horní a střední lodyžní listy sbíhavé obvykle až k dalšímu listu, takže lodyha je široce křídlatá,
- je řazena mezi vzácnější rostliny naší květeny vyžadující pozornost (C4a).



Divizna sápovitá (Verbascum phlomoides)
- blízce příbuzná divizně velkokvěté,
- má však nesbíhavé horní lodyžní listy,
- u nás ji najdeme spíše v teplejších oblastech nížin a pahorkatin.
 


 Divizna malokvětá (Verbascum thapsus)
- od předchozích dvou se liší především velikostí květů (nemá je velké 35 cm, ale jen 1,22,5 cm) a koruna je nálevkovitá, nikoli kolovitá.



Divizna v lidovém léčitelství
Divizna má v lidovém léčitelství výsadní postavení. Byla pokládána za takřka všemocný lék proti všem nemocem. Kořen měl čistit krev, květ mozek a list kůži.

Květ
Hlavní oblast působení je při onemocnění dýchacích cest, léčbě kašle, bronchitidy či astmatu. Podporuje vykašlávání, tlumí křeče průdušek a průdušinek, léčí sliznice, čistí průdušky. Používá se však také při bolestech krku, angíně a slabé menstruaci. Nejsou u něj známé žádné nežádoucí účinky.

Sběr a zpracování
Od července do září sbíráme květy, přesněji jen žluté koruny bez šedozelených kalichů. Sbíráme za suchého počasí, nejlépe v dopoledních hodinách, odpoledne květy postupně uvadají a opadávají. Sušíme na vzdušném teplém místě. Po ovadnutí je dobré květy dosušit na slunci a pak dobře vysušené uzavřít do šroubovací sklenice. Sušený květ přijímá snadno vzdušnou vlhkost, vlhne, hnědne a tím se znehodnocuje.

Příprava a použití
Běžně se používá nálev, někdy se však doporučuje spíše macerace zastudena.
Nálev připravíme tak, že asi dvě lžičky sušených květů spaříme šálkem vroucí vody a necháme 10 minut vyluhovat. Pak scedíme nejlépe přes husté sítko či plátýnko, abychom odstranili také drobné chloupky, které mohou působit dráždivě. Popíjíme vícekrát denně.
Silnější nálev můžeme užít jako kloktadlo při bolesti krku a angíně. Ke kloktání při bolesti v krku se doporučuje také tinktura, kterou připravíme naložením květů do alkoholu (květy volně nasypeme do sklenice, přelijeme nejméně 40% alkoholem a necháme alespoň 3 týdny vyluhovat).  
Zahleněný nos se dříve léčil šňupáním prášku ze sušených květů.
Vně se květ divizny používá na kašovité obklady k léčbě ran a bércových vředů. 
Olej z diviznových květů se doporučuje při všech ušních potížích.
Dříve se květy využívaly také jako barvivo při výrobě alkoholických nápojů.
 
Sirup z divizny proti kašli
Do kameninové nádoby vložíme diviznové květy a zalijeme medem. Zakryjeme a necháme stát 6 týdnů. Pak směs přecedíme a slijeme do lahví. Užíváme 1 kávovou lžičku 3krát denně.

Květ divizny je také ideální do směsí, především průduškových. Je také součástí bylinné směsi při chřipce, nachlazení, bolesti krku a kašli podle receptu sv. Hildegardy. Ten jsme vyzkoušeli na loňské podzimní dílně a velmi se osvědčil. Recept zveřejníme v některém z podzimním příspěvku, kdy bude určitě aktuální. Již nyní si však můžete nasušit diviznu potřebnou do této směsi.

List
Používá se zevně k obkladům. Obklady na otoky, vředy, při revmatických a svalových bolestech připravíme tak, že čerstvé listy naklepeme a potřeme teplým olejem.  Odvar z listů se používal k obkladům proti abscesům hnisavým procesům v pokožce.

Kořen
Prášek ze sušeného kořene se užíval k léčbě hemoroidů.

Zdroje:
botany.cz
Bohumil Slavík a kol.: Květena České republiky 6
Vanda Vrlová : Devatero kvítí
Aurélia Dugasová, Dionýz Dugas: Babiččiny bylinky
Jiří Janča, Josef A. Zentrich: Herbář léčivých rostlin
K. Pejml: Naše léčivé rostliny
Vladimíra Jakouběová: Z babiččiny zahrádky do dědova sklípku

Žádné komentáře:

Okomentovat