25. června 2020

Vlčí mák – posel léta, který léčí kašel a zklidňuje

Přicházející léto voní po seně, hlásí se bouřkami, zrajícími třešněmi a plameny vlčích máků. Jistě si ještě pamatujete to dětské rozechvění z blížících se prázdnin. A pokud by toto období, plné očekávání slunce a volnosti, mělo svůj erb, určitě by v něm nechyběly vlčí máky. Tyto ohnivé rostliny nejsou jen ozdobou polí, ale využívají se i v přírodní medicíně.



Planě rostoucí máky
Planě rostoucí máky u nás najdeme spíše v teplejších oblastech na okrajích cest, na rumištích, jako plevele na polích, nejčastěji v obilí.  Většinou jde o druhy, které u nás nejsou původní, ale již zcela zdomácněly. Patří mezi tzv. archeofyty, tedy rostliny, které k nám byly zavlečeny v období od začátku mladší doby kamenné (počátku zemědělství) do konce středověku.
Kromě máku vlčího můžete narazit na mák pochybný (k němu bývají řazeny ještě další dva velmi podobné druhy) či ustupující mák polní. Pouze na jižní Moravě roste vzácný mák bělokvětý jihomoravský.
Lidová medicína nerozlišovala jednotlivé druhy červeně kvetoucích planých máků a využívala je stejně.


mák vlčí                                      mák pochybný                            mák polní                               mák bělokvětý  

Mák vlčí (Papaver rhoeas) 
Je u nás nejhojnějším druhem planě rostoucího máku. Kvete od května do srpna.
Je doložen jako plevel v obilí již v době kamenné.
Na jedné rostlině může postupně dozrát až 50 000 semen. Klíčivost si zachovávají 8 let i déle.
Říkalo se mu také slepý mak, mačec, kohútek, ohníček, pukavec, pleskáč (sbalené a nafouknuté korunní plátky, udeří-li se na ně, „plesknou“), panenky, paničky, cigánky.

A proč je vlastně mák vlčí?
V lidových názvech je slovo „vlčí“ spojováno většinou s rostlinami jedovatými či planými, divoce rostoucími, které jsou takto označovány v protikladu s rostlinami pěstovanými. Možná znáte vlčí bob, vlčí cibule (modřence), vlčí česnek (česnek medvědí), vlčí hrách (planě rostoucí hrachory, vikve, kozince a další bobovité rostliny), vlčí mléko (obecně všechny pryšce), vlčí střešňu (řešetlák počistivý) a jedovaté vlčí jablko (durman obecný), vlčí bobule či jahody (rulík zlomocný), vlčí oko (vraní oko čtyřlisté) apod.

Vlčí mák v lidové medicíně
V lidové medicíně se využívají okvětní plátky máku vlčího k přípravě čaje, sirupu nebo bylinného balzámu. Používají se především pro tlumení kašle, při angíně, chrapotu, astmatu, zánětech průdušek a nemocech z nachlazení. Mají mírně sedativní - uklidňující - působení, tiší bolesti a koliky. Jsou vhodné i pro děti a starší osoby.

Mák vlčí používáme nejčastěji do čajových směsí. Ty nejen okrášlí, ale jeho uklidňující účinky jsou vhodné při většině onemocnění. Do prsních čajů kombinujeme mák nejčastěji s diviznou, lipovým květem, proskurníkem či slézem. Pro uklidnění a proti nespavosti ho užíváme spolu s třezalkou, meduňkou, chmelem nebo majoránkou.

Vyzkoušejte makový čaj
Pomůže zklidnit, tiší bolesti a koliky, léčí onemocnění dýchacích cest, kašel, chrapot, angínu, nemoci z nachlazení i astma.
Polévkovou lžíci sušených okvětních plátků vlčího máku přelijeme ½ l vroucí vody, necháme 10 minut odstát, pak scedíme a dosladíme medem. 

Zdroje:
Aurélia Dugasová, Dionýz Dugas: Babiččiny bylinky.
Jiří Janča, Josef A. Zentrich: Herbář léčivých rostlin 3.
Ida Rystonová: Lidové názvy rostlin i jiných léčivých přírodnin a jejich produktů 1,2.
S. Hejný, B. Slavík (eds.): Květena České socialistické republiky 1.
botany.cz
Foto: archiv Muzea jihovýchodní Moravy ve Zlíně
Ilustrace: plantgenera.org




Žádné komentáře:

Okomentovat