Sporýš lékařský – opomíjený univerzální lék

V minulosti byl sporýš lékařský velmi váženým lékem, univerzálním prostředkem, mocným i proti čarám. Někdy byl nazýván železník, pravděpodobně díky tuhosti stonků či moci odvracet zlo, kterou mělo v lidové víře i železo.
Stále je pokládán za bylinu mimořádně účinnou, ale v současnosti podceňovanou.

Sporýš lékařský (Verbena officinalis)
čeleď: sporýšovité (Verbenaceae)

Sporýš lékařský je vytrvalá, řidčeji jednoletá bylina vysoká 20–70 cm. Původně sice není našim domácím druhem, ale ze Středozemí se rozšířil do teplejších území naší republiky už v dávných dobách. Kvete v červenci a srpnu.

Kde sporýš najdeme?
Jeho původ napovídá, že je teplomilnou rostlinou a má rád sušší stanoviště. Najdeme ho na mezích, pastvinách, rumištích a podél cest, od nížin do podhůří. V poslední době však ustupuje vlivem ničení příhodných stanovišť a je zařazen mezi ohrožené druhy naší květeny. Proto ho v přírodě netrháme, ale můžeme ho s úspěchem pěstovat na zahrádkách v bylinných záhonech, případně i jako hrnkovou rostlinu.
Sporýš je bylinou, která působí na první pohled velice jemně až étericky. Ani nás nepřekvapí, že ho Egypťané považovali za slzy bohyně Isis a byl zasvěcen také Venuši.  Zároveň však v sobě uchovává velkou léčivou sílu a jsou v něm sjednoceny protiklady – pevnost (pevný a tuhý stonek) s jemností (jemné bílé či narůžovělé kvítky), drobnost květů a semen s jejich velkou hojností.

Sběr
Sbírá se kvetoucí nať, většinou v červenci až září, nejlépe kolem poledne.
Čerstvé výhonky se používají do salátů a polévek.

S čím nám může sporýš pomoci?

Sporýš lékařský byl od starověku využíván v léčitelství, byl považovaný za bylinu magickou, sloužící k očistě ducha a býval také součástí nápojů lásky. Zvláště oblíbený je ve Francii, kde se často podává i jako stolní čaj.

Vnitřní použití

Uplatnění nachází především při psychogenně podmíněných tzv. tensních bolestech hlavy. Uklidňuje, pomáhá při nespavosti, nervovém vyčerpání, úzkosti, stresu, depresích i melancholii.

Působí proti bolesti – využívá se při bolestech zubů a trojklanného nervu. Vnitřní užití zde kombinuje s obklady.

Používá se jako antiepileptikum.

Zlepšuje trávení i funkci střev. Střeva desinfikuje a přispívá k optimálnímu stavu střevní mikroflóry, dříve se používal i k vyhánění hlístů a odvarem se léčil průjem.

Tlumí křeče ve střevech a žlučníku, doporučuje se při poruchách funkce sleziny, při žloutence a žlučových kamenech.

Využívá se také v detoxikaci, protože podporuje jaterní funkce, čistí ledviny a působí močopudně.

Pomáhá při močových a ledvinových kamenech a obtížném močení.

Využívá se při onemocnění dýchacích cest, při kašli, chrapotu, zápalu plic a těžkém dýchání, bolestech v krku, nachlazení, virózách, horečce a zimnici. Je doporučován pro děti s kašlem a horečkou.

Podporuje tvorbu mateřského mléka, pomáhá vyvolat zastavenou menstruaci, pomáhá při bolestech hlavy během menstruace a bolestivé menstruaci, harmonizuje hormonální systém.

Zvyšuje imunitu, posiluje organismus při psychické či fyzické únavě a slabosti, vhodný při rekonvalescenci.

Zevní použití

Zevně se využívá k ošetření nehojících se ran, vyrážek, ječného zrna, jako kloktadlo při bolestech v krku, angíně, zánětech v dutině ústní, paradentóze a zápachu z úst, při bolestech zubů a jako prevence zubního kazu. Jako vlasové tonikum se používá k masážím vlasových kořínků.

Jak sporýš užíváme?

Vnitřně
Vnitřně užíváme většinou ve formě nálevu (čaje), někdy též odvaru a octové tinktury. Odvar ve víně se doporučoval k pročištění jater, sleziny a ledvin.
Sporýš nepoužíváme dlouhodobě a ve vyšších dávkách, není vhodný také v těhotenství.
Jinak nejsou známé žádné kontraindikace ani nežádoucí účinky.

Zevně
K zevnímu užití připravujeme většinou silnější odvar či nálev, které používáme k oplachům, obkladům a kloktání.  Jako obklad můžeme využít i spařenou nať sporýše. Zředěnou octovou tinkturu používáme jako vlasovou vodu, zředěnou alkoholovou tinkturu jako ústní vodu.

Nálev
Připravujeme tak, že polévkovou lžíci bylin zalijeme 250 ml vroucí vody, zakryjeme a necháme stát asi 10 minut. Pak přecedíme. Podáváme 2–3 šálky denně.

Odvar
Připravíme obdobně jako nálev, jen bylinu zalijeme studenou vodou a přivedeme k varu. Vaříme 10 minut, necháme 10 minut odstát a scedíme.

Směsi se sporýšem
Sporýš se s úspěchem používá do nejrůznějších bylinných směsí.
Pro uklidňující účinky – mícháme s meduňkou, třezalkou a listem vrbky úzkolisté.
Při bolestech hlavy – kombinujeme s listem vinné révy, natí srdečníku a mařím listem.
Při únavě, malátnosti a slabosti – mícháme např. s vřesem, natí rdesna ptačího či s natí mateřídoušky.

Recepty se sporýšem

Octová tinktura ze sporýše
Onemocnění jater a ledvin, žloutenka, bolesti zubů a hlavy, lupy.
Čerstvou nať sporýše pokrájíme, vložíme do sklenice a zalijeme jablečným či vinným octem tak, aby vše bylo dobře ponořené. Na teplém místě necháme luhovat 2 týdny, každý den protřepeme. Užíváme 3krát denně 30kapek nakapaných do trochy vody. Tinkturu mírně zředěnou vodou můžeme použít k oplachům vlasové pokožky při lupech.

Čaj pro posílení nervů
Polévkovou lžíci natě sporýše zalejeme 250 ml vařící vody, necháme 10 minut luhovat a scedíme. Pijeme 3 šálky denně po jídle.

Horečnaté stavy
Polévkovou lžíci natě sporýše a polévkovou lžíci šalvěje zalejeme 250 ml vařící vody, necháme 10 minut luhovat a scedíme. Pijeme 3 šálky denně mezi jídly, můžeme osladit.

Nefunkční či málo fungující slezina
Připravíme odvar z vrchovaté polévkové lžíce sporýše a 250 ml vody. Nať sporýše namočíme na půl hodiny do studené vody, přivedeme k varu, krátce povaříme a necháme 10 minut odstát. Užíváme před obědem a před večeří.

Ústní voda pro potlačení tvorby zubního kazu, při paradentóze a zápachu z úst
Čerstvou nať sporýše nasekáme a zalijeme alespoň 40% alkoholem. Necháme luhovat v temnu 6 týdnů, slijeme a naředíme vodou nebo vychladlým nálevem ze sporýše. Na jeden díl tinktury přidáváme až 3 díly vody či nálevu.
Používáme po čištění zubů k vypláchnutí ústní dutiny. Výplach by měl trvat 2–3 minuty, zásadně však nepolykáme.

Vlasové tonikum pro posílení a lesk vlasů
Vlasové tonikum si připravíme před mytím vlasů. Zalijeme 2 lžíce sušené nati sporýše a 1 lžíci sušených lístků rozmarýnu 0,5 l vroucí vody a necháme luhovat  do vychladnutí na tělesnou teplotu. Pak scedíme a přidáme polévkovou lžíci jablečného octa. Po umytí nálevem přeléváme vlasy a vmasírováváme jej do pokožky. Nálev chytáme do misky a postup několikrát opakujeme.

Recepty svaté Hildegardy

Pelyňkové víno se sporýšem
Bolesti zubů, hnisavá ložiska v ústní dutině, fantómové bolesti po ošetření zubů.
Smícháme stejný díl natě pelyňku a sporýše lékařského a 1 polévkovou lžíci této směsi povaříme 1 až 3 minuty ve 250 ml vína, scedíme a teplé bylinky položíme přes zánětlivé ložisko či na čelist v místě bolesti jako obklad na ½/2 až 1 hodinu (můžeme je vložit do mulového obvazu nebo gázy či připevnit šátkem). Víno přisladíme medem a pijeme teplé po doušcích. Opakujeme 1x až 2x denně dle potřeby 3 až 7 dní.

Sporýšové obklady
Pásový opar, hnisavé váčky, píštěle, zánět nehtového lůžka, furunkly (nežity), zánět prsních žláz.
Nať sporýše lékařského povaříme 3 minuty ve vodě a scedíme. Teplé byliny vložíme do sterilního mulového obvazu a obklad přiložíme na ránu nejméně na 1 hodinu. Po uschnutí obklad 2x až 3x obnovíme.

Použité zdroje:

botany.cz
Jiří Janča, Josef A. Zentrich: Herbář léčivých rostlin 4.
Lesley Bremnessová: Bylinář:  Zdraví, krása, radost.
Václav Machek: Česká a slovenská jména rostlin. Praha1954.
Antonín Rath: Léčivé rostliny v domácím užití. Mladá Boleslav 1922.
Reinhard Schiller: Svatá Hildegarda a její léčebné metod.
Dr. Wighard Strehlow: Medicína Hildegardy von Bingen.
https://mudr-alena-hamplova.cz/sporys-lekarsky/
https://botany.cz/cs/verbena-officinalis/

Foto: archiv Muzea jihovýchodní Moravy ve Zlíně
Ilustrace: plantgenera.org