25. listopadu 2020

Pečený čaj s hruškami, zázvorem a bylinami


Podzimní lezavé počasí vyloženě vybízí k tomu, abychom sáhli po něčem na zahřátí. Inovovali jsme tedy rodinný recept na pečený čaj, ve kterém hrají hlavní roli slaďoučké hrušky a prohřívající zázvor, a vše ještě doplnili dalším hřejivým kořením a netradičně i bylinami.

Pečený čaj
Pečené čaje jsou oblíbeným způsobem zpracování podzimních plodů. Poskytují velmi rozmanitou paletu chutí a kombinací, ale také možností využití. Klasicky z nich připravujeme vynikající ovocné čaje, ale i nápoje studené. Můžeme je také využít obdobně jako marmeládu či džem. Skvělé jsou v palačinkách i na chlebu nebo vánočce. Výborně dochutí i jogurt či ovesnou kaši. Klidně si je vychutnáme přímo ze skleničky jako ovocnou přesnídávku.
Pro přípravu pečených čajů lze využít libovolné druhy čerstvého ovoce, ale také ovoce mražené. Pro vyváženou chuť je dobré kombinovat sladší druhy s těmi kyselejšími. Přidat můžeme koření i byliny. My jsme zvolili jako hlavní chuťové komponenty sladké podzimní hrušky a zázvor.


Pečené hrušky se zázvorem a bylinami
Chuť hrušek a zázvoru k sobě velmi dobře ladí. Takovýto pečený čaj nás prohřeje a pomůže nám také při nachlazení. Toto působení podpoří ještě přidání skořice a hřebíčku. Ke kořeněné chuti hrušek se skvěle hodí také rozmarýn a tymián, které ještě podpoří terapeutické účinky čaje. Už svatá Hildegarda vyzdvihovala léčivé schopnosti potravin a koření.

Hrušky – čistí žaludek, pomáhají s trávením. Vhodnější jsou sušené či tepelně upravené než syrové.
Zázvor – pomáhá při tělesném vyčerpání, podporuje trávení, pomáhá při zvracení, je protizánětlivý, protirevmatický, příznivě ovlivňuje kardiovaskulární systém a játra. Dle sv. Hildegardy ho však nemají jíst zdraví lidé často, protože „zhloupnou, zlenivějí a stanou se nestřídmými“.
Hřebíček – pomáhá při bolení hlavy, hučení v uších, vodnatelnosti a dně, má desinfekční účinky.
Skořice – působí silně na ozdravení organismu.
Rozmarýn – zlepšuje psychickou i fyzickou kondici, podporuje krevní oběh, zlepšuje zažívání, působí desinfekčně především na močové ústrojí.
Tymián – desinfikuje dýchací cesty i zažívací trakt, zlepšuje trávení.

Variace
K hruškám můžeme přidat také např. oloupaný a nakrájený citron (zvláště pokud neobsahují dostatek šťávy) a obměnit i koření či byliny. Níže je několik inspirací.
Galgán – vhodný na srdeční a oběhové potíže a anginu pectoris, brání zánětům, pomáhá při problémech s trávením a při onemocnění sleziny.
Muškátový oříšek – otvírá srdce, zlepšuje náladu, pročišťuje smysly a dodává jasný rozum.
Badyán – působí proti virům, pomáhá při kolikách a revmatu.
Kardamon  – pomáhá při chřipce a nachlazení, podporuje nervovou soustavu, uvolňuje křeče v trávicí soustavě, chrání sliznici žaludku, působí proti virům, bakteriím i plísním.
Mateřídouška – používá se při kašli, zánětech horních cest dýchacích i poruchách trávení. Má desinfekční a protikřečové účinky. Sv. Hildegarda ji doporučuje k pročištění kůže při ekzémech a vyrážkách. Sušenou nať radí přidávat k jídlům hned na počátku vaření.


Jak na to?
Použili jsme asi 2 kg sladkých vyzrálých hrušek, které jsme nakrájeli na kostičky, vložili do hlubokého pekáče, přidali dle chuti mletou skořici a celý hřebíček, dvě snítky čerstvého rozmarýnu a tymiánu a cca 15 dkg nastrouhaného čerstvého zázvoru (zázvor můžeme přidat raději až na konci pečení, uchová si tak lépe aroma).
Do pečeného čaje jsme nedávali žádný cukr, protože hrušky byly dost sladké, ale dle chuti můžete vše dosladit.
Pekáč  jsme vložili do trouby a pekli na 180
stupňů asi 60 minut, dokud hrušky nezměkly a nepustily šťávu a tekutina nezačala bublat. Během pečení jsme průběžně promíchávali, ochutnávali a případně ještě dochucovali kořením či bylinami.
Hned po vytažení jsme pečený čaj rychle plnili do sklenic, ihned zavíčkovali, otočili dnem vzhůru a ještě sklenice zakryli utěrkami, aby zůstaly v teple.
Takto připravený čaj je dostatečně konzervovaný pro dlouhodobé skladovaní, ale po otevření je třeba jej co nejdříve zkonzumovat.

Pokud jsme nepřidávali cukr, můžeme pečený čaj přisladit medem až při servírování a stejně tak i dochutit čerstvou citronovou šťávou. 

Připravili jsme prohřívací podzimní snídani. Pečené hrušky se zázvorem jsme použili na čaj a na ovesné lívanečky.

Zdroje:

Gottfried Hertzka: Lékárna svaté Hildegardy  

Jiří Janča, Josef A. Zentrich: Herbář léčivých rostlin 2.

V. Jirásek a kol.: Atlas léčivých rostlin, 1986.

Reinhard Schiller: Svatá Hildegarda a její léčebné metody

Foto: fotoarchiv Muzea jihovýchodní Moravy ve Zlíně

Žádné komentáře:

Okomentovat