Je libo žaludovou kávu?

Možná jste si při procházkách lesem všimli, že nám letošní rok přinesl velkou úrodu žaludů. Toho můžeme využít a připravit si zdravou „lesní kávu“! 

Duby mají totiž, obdobně jako další druhy stromů, tzv. semenné roky, kdy je žaludů nadúroda, ale v mezidobí plodí málo. Intervaly semenných let se pohybují asi mezi 3 až 6 lety. V dané oblasti bývají stromy synchronizované a mívají semenný rok ve stejnou dobu.

Žaludy nejen pro divočáky

Plody všech našich dubů jsou jedlé, je pro ně však typický značný obsah tříslovin velmi svíravé chuti. Vyhledávají je především divoká prasata, ale v dobách nedostatku se používaly jako kávová náhražka a připravovala se z nich také žaludová mouka. Pro tento účel se žaludy nejprve usušily, pak pražily, vyluhovaly vápennou vodou, aby se zbavily hořkosti, a po usušení mlely na mouku.

V současnosti se opět dostávají produkty z žaludů do povědomí a můžeme je najít i v prodejnách zdravé výživy. Vyzdvihována je jejich výživová hodnota a příznivé účinky na zdraví.

Žaludy obsahují kolem 40% škrobu a přes 20% tuku. Významný je také podíl minerálů, především fosforu, draslíku, hořčíku a vápníku. Jsou tedy vhodné pro podporu zdraví našich kostí.

Oblíbená žaludovka

Jako náhražka pravé kávy se žaludy používaly už v 18. století. Žaludová káva byla jednou z finančně nejúspornějších. Přes určitou trpkost se pro léčivé účinky doporučovala zejména dětem. Měla pomáhat při katarech a průjmech a působit proti tuberkulóze. Svého času byla považována za ideální umělou dětskou výživu. Oblíbená byla hlavně v německém prostředí. V první polovině 19. století se jí zde spotřebovalo víc než cikorky. Naposledy našla své uplatnění za první světové války. V současnosti se opět dostává do povědomí jako alternativa k pravé kávě i kávovinám z obilí či čekanky. Je doporučována jako posilující a dezinfekční nápoj. Neobsahuje kofein ani lepek.

Její užívání je vhodné při angině pectoris, zánětech, otocích lymfatických žláz i onemocněních močového měchýře.  Hlavní oblast působení je však při zažívacích potížích, průjmech, pro zklidnění a posílení žaludku, jater a sleziny i celkové posílení organismu. 

Jak si žaludovou kávu připravíme?

Nasbírané žaludy dáme na plech a v troubě opražíme asi při 180°C. Při pražení začnou žaludy postupně praskat. Průběžně je promícháváme a kontrolujeme barvu uvnitř popraskaných žaludů, měla by odpovídat barvě upražených kávových zrn. Pražení trvá asi 45 až 60 minut. 

Po upražení necháme žaludy vychladnout, oloupeme je (můžeme si pomoci např. louskáčkem na ořechy).

Pak je podrtíme v hmoždíři nebo dáme do utěrky a podrtíme paličkou na maso. Takto upravené je můžeme pomlít na kávovém mlýnku. Postupujeme však obezřetně, náš postarší elektrický kávový mlýnek větší dávku žaludů nezvládl a zkolaboval. Jako nejjistější způsob se nám osvědčilo rozdrcení žaludů ve starém hmoždíři. Tímto způsobem se před nástupem kafemlýnků káva podomácku drtila.

Na jeden šálek pak dáme asi 1až 2 čajové lžičky žaludové kávy. Pokud by byla pro nás chuť příliš svíravá, můžeme kávu dochutit mlékem či kořením (např. skořicí, hřebíčkem, koriandrem) nebo k žaludové kávě přidat pravou kávu nebo jinou kávovinu (např. Karo).

Pak už jen vychutnáváme tuto „lesní kávu“ a užíváme si jejích blahodárných účinků.

Pokud žaludy nezpracujeme hned, můžeme je pro pozdější použití usušit, nejlépe však na sluníčku nebo mírném umělém teple.