Planě rostoucí máky
Planě
rostoucí máky u nás najdeme spíše v teplejších oblastech na okrajích cest, na
rumištích, jako plevele na polích, nejčastěji v obilí. Většinou jde o druhy, které u nás nejsou
původní, ale již zcela zdomácněly. Patří mezi tzv. archeofyty, tedy rostliny,
které k nám byly zavlečeny v období od začátku mladší doby kamenné (počátku
zemědělství) do konce středověku.
Kromě máku
vlčího můžete narazit na mák pochybný (k němu bývají řazeny ještě další
dva velmi podobné druhy) či ustupující mák polní. Pouze na jižní Moravě roste vzácný mák bělokvětý
jihomoravský.
Lidová medicína nerozlišovala jednotlivé druhy červeně
kvetoucích planých máků a využívala je stejně.
mák vlčí mák pochybný mák polní mák bělokvětý |
Mák vlčí (Papaver rhoeas)
Je u nás nejhojnějším
druhem planě rostoucího máku. Kvete od května do srpna.
Je doložen
jako plevel v obilí již v době kamenné.
Na jedné
rostlině může postupně dozrát až 50 000 semen. Klíčivost si zachovávají 8 let i
déle.
Říkalo se mu
také slepý mak, mačec, kohútek, ohníček, pukavec, pleskáč (sbalené a nafouknuté
korunní plátky, udeří-li se na ně, „plesknou“), panenky, paničky, cigánky.
A proč je vlastně mák vlčí?
V lidových
názvech je slovo „vlčí“ spojováno většinou s rostlinami jedovatými či planými,
divoce rostoucími, které jsou takto označovány v protikladu
s rostlinami pěstovanými. Možná znáte vlčí bob, vlčí cibule (modřence), vlčí
česnek (česnek medvědí), vlčí hrách (planě rostoucí hrachory, vikve, kozince a
další bobovité rostliny), vlčí mléko (obecně všechny pryšce), vlčí střešňu
(řešetlák počistivý) a jedovaté vlčí jablko (durman obecný), vlčí bobule či
jahody (rulík zlomocný), vlčí oko (vraní oko čtyřlisté) apod.
Vlčí mák v lidové medicíně
V lidové
medicíně se využívají okvětní plátky máku vlčího k přípravě čaje, sirupu
nebo bylinného balzámu. Používají se především pro tlumení kašle, při angíně, chrapotu,
astmatu, zánětech průdušek a nemocech z nachlazení. Mají mírně sedativní -
uklidňující - působení, tiší bolesti a koliky. Jsou vhodné i pro děti a starší
osoby.
Mák vlčí
používáme nejčastěji do čajových směsí. Ty nejen okrášlí, ale jeho uklidňující
účinky jsou vhodné při většině onemocnění. Do prsních čajů kombinujeme mák
nejčastěji s diviznou, lipovým květem,
proskurníkem či slézem. Pro uklidnění a proti nespavosti ho užíváme spolu
s třezalkou, meduňkou, chmelem nebo majoránkou.
Vyzkoušejte
makový čaj
Pomůže
zklidnit, tiší bolesti a koliky, léčí onemocnění dýchacích cest, kašel,
chrapot, angínu, nemoci z nachlazení
i astma.
Polévkovou lžíci sušených okvětních plátků vlčího máku
přelijeme ½ l vroucí vody, necháme 10 minut odstát, pak scedíme a dosladíme
medem.
Zdroje:
Aurélia Dugasová, Dionýz Dugas: Babiččiny
bylinky.
Jiří Janča, Josef A. Zentrich: Herbář
léčivých rostlin 3.
Ida Rystonová: Lidové názvy rostlin i jiných
léčivých přírodnin a jejich produktů 1,2.
S. Hejný, B. Slavík (eds.): Květena České socialistické
republiky 1.
botany.cz
Foto: archiv Muzea jihovýchodní Moravy
ve Zlíně
Ilustrace:
plantgenera.org
Žádné komentáře:
Okomentovat