Za bylinami s paní Vandou Vrlovou – přehled rostlin s fotografiemi

Tentokrát jsme se vypravili za léčivkami do okolí malenovického hradu. Přesvědčili jsme se, že jen kousek za městem můžeme najít spoustu rostlin, které využijeme pro podporu zdraví. Naši skupinku nadšenců pro byliny neodradily ani letní teploty a blížící se bouřka. Děkujeme paní Vrlové za krásné a přínosné povídání a všem návštěvníkům za vytvoření příjemné atmosféry i sdílení rad a zkušeností s léčivými bylinami.

Jaké léčivé rostliny jsme tedy potkali?

K fotografiím rostlin jsou připojeny jen krátké poznámky. Seznam rostlin ani popis jejich využití není úplný, slouží pouze k základní orientaci a připomenutí.

Kopřiva dvoudomá (Urtica dioica)
– Je zdrojem železa, mladé kopřivy jsou vynikající na špenát.

Bršlice kozí noha (Aegopodium podagraria)
– O bršlici jsme psali zde.

Lípa srdčitá, l. malolistá (Tilia cordata)
– Čaj z lipového květu je potopudný, neužíváme ho dlouhodobě.

Kostival lékařský (Symphytum officinale)
– Na podzim či brzy na jaře sbíráme kořen, připravujeme z něj mast nebo mazání (alkoholovou tinkturu).
– Nejúčinnější je mast připravená z čerstvého rozdrceného kořene smíchaného se sádlem. Vždy se drtilo kameň na kameň nebo dřevo na dřevo.
– Na zlomeniny, vykloubeniny, úrazy kostí, bolavé klouby.

Bez černý (Sambucus nigra)
– Celý se považoval za léčivý (květy, listy, kůra i kořen).
– Květ je dobrý i na snížení krevního tlaku. Smaží se jako řízky nebo v těstíčku. Květy můžeme dát i přímo do těstíčka a udělat omeletu.
– Z plodů (bezinek) se připravuje např. výborný likér, káva v něm vyrovnává působení bezinek na snížení krevního tlaku.

Maliník, ostružiník maliník (Rubus idaeus), planě rostoucí
Ostružiník, planě rostoucí druhy (Rubus sp. div.)
Jahodník, planě rostoucí druhy (Fragaria sp. div.)
– Z listí maliníku, ostružiníku a jahodníku se připravuje fermentovaný čaj s povzbuzujícími účinky. Návod najdete zde. Můžeme ho použít do směsi devatera bylin, více zde.

Česnáček lékařský (Alliaria petiolata)
– O česnáčku se dočtete zde.

Vlaštovičník větší (Chelidonium majus)
– Roní oranžové mléko, které s úspěchem používáme k ošetření bradavic.

Trnovník akát (Robinia pseudoacacia)
– Sbíráme květy, které můžeme smažit jako řízky. Už jsme je vyzkoušeli a jsou výborné.
– Mírní křeče, tinktura pomáhá při bolestech hlavy.

Řebříček obecný (Achillea millefolium)
– Sbíráme kvetoucí nať.
– Výborný na ženské obtíže, bolestivou menstruaci, pomáhá při přechodu, vhodný především pro mladá děvčata a starší ženy.

Mařinka vonná, svízel vonný (Galium odoratum)
– Sbírá se kvetoucí nať.
– Připravuje se z ní tzv. májové víno, které má silné uklidňující účinky.

Jitrocel kopinatý (Plantago lanceolata)
– Rozemnuté čerstvé lístky se přikládaly na rány a odřeniny.
– Z čerstvých listů připravujeme i sirup proti kašli.

Jitrocel větší (Plantago major)
– Používá se obdobně jako jitrocel kopinatý, v některých oblastech byl dokonce považován za léčivější.

Třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum)
– Sbíráme kvetoucí nať.
– Má uklidňující účinky, pozitivně ovlivňuje žlučník, játra a ledviny.
– Z květů naložených do oleje se připravuje Janovo mazání, které je výborné na spáleniny (i od slunce), rozpraskanou kůži, ale i jako kosmetický přípravek na pleť.
– Rozpraskané paty ošetříme tak, že je navečer namažeme olejem, natáhneme si ponožky a necháme působit přes noc.

Rozrazil lékařský (Veronica officinalis)
– Sbíráme kvetoucí nať.
– Má široké spektrum působení (čistí krev, snižuje cholesterol, proti arterioskleróze, dně, revmatu, kašli, žaludečních a střevních poruchách, onemocněních močových cest atd.).

Smrk ztepilý (Picea abies)
– Z mladých smrkových výhonků připravuje sirup proti kašli.
– Na Valašsku se z výhonků připravoval „omladík“ (sirup se smíchal se slivovicí, nebo se výhonky do slivovice přímo naložily). Byl omlazujícím a posilujícím prostředkem.

Popenec obecný (Glechoma hederacea)
– Používal se jako první voňavé koření s léčivými účinky do velikonoční hlavičky a polévky na Zelený čtvrtek.
– Dříve se na horách pěstoval i v květináči jako listová zelenina.

Máta dlouholistá (Mentha longifolia)
– Sbíráme nať.
– Máta je součástí čaje z devatera kvítí, podporuje chuť k jídlu, proti nadýmání, pro lepší dýchání.

Řepík lékařský (Agrimonia eupatoria)
– Řepíček – bylin tatíček, univerzální bylina na spoustu neduhů.
– Sbíráme kvetoucí nať, ne zcela u země, vyžene nové boční kvetoucí výhony.
– Léčí nemoci, které se projevují žlutě – játra, ledviny, žlučník apod. Připravuje se z něj i tinktura, která je vhodná při nachlazení.

Vrbovka malokvětá (Epilobium parviflorum)
– Vynikající lék na prostatu.
– Můžeme použít všechny druhy malokvětých vrbovek, nepoužíváme pouze statnou velkokvětou vrbovku chlupatou (Epilobium hirsutum).

Hloh (Crataegus sp.)
– Můžeme využít všechny naše domácí druhy.
– Květy i plody léčí srdce, snižují krevní tlak.

Inspirace na sv. Jána
Paní Vrlová nám prozradila, že pokud si chcete uvít svatojánský věneček, neměl by v něm chybět návratníček (vratič obecný), milovníček (třezalka tečkovaná nebo svízel), úložníček (vrbina penízková) a středem by měl vést hadinec obecný.

Foto: fotoarchiv Muzea jihovýchodní Moravy ve Zlíně
Ilustrace: Curtis, W.: Flora Londinensis, vol. 2