Šípkový nápoj aneb ani v zimě bylinkář nespí!

Na první pohled by se mohlo zdát, že během zimy toho v přírodě pro naši domácí lékárnu mnoho nenajdeme.  Ale ani v tomto období nemusíme využívat pouze to, co se nám podařilo usušit či zakonzervovat během vegetační sezóny. Klidně i v lednu můžeme vyrazit do přírody pro její čerstvé dary.

Zvláště mírnější zimy nás přímo vybízí, abychom vyšli ven na šípky. Chceme vám dát typ na vitamínový nápoj z čerstvých šípků, pro který se nejlépe hodí mrazem přešlé, změklé šípky.

Šípky posilují organismus a zvyšují jeho odolnost, dodají mu tolik potřebné vitamíny a minerály. Především jsou cenným zdrojem vitaminu C, pomáhají při jarní únavě a paradontóze. Léčí chřipku, nachlazení, onemocnění cév a infekce ledvin i močových cest. Snižují lámavost kapilár, užívají se při špatné srážlivosti krve. Jsou vhodné i pro dlouhodobé užívání, nemají žádné nežádoucí účinky. 

Šípky můžeme konzumovat i přímo v přírodě tak, jak to dělali dříve pasáčci. Měkký šípek zmáčkneme v prstech, nažky zůstanou uvnitř a ven se v místě stopky dostane jen lahodná červená hmota.

Nebo si šípky přineseme domů a připravíme si vynikající nápoj nádherné korálové barvy. 

Co budeme na šípkový nápoj potřebovat? 
hrst šípků – měkkých, mírně přemrzlých
1l vody
med 

Jak na to? 
Nasbíráme šípky, které jsou už změklé, ale mají pořád hezkou červenou barvu. Na 1l nápoje nám postačí asi jedna hrst.

Šípky dáme do misky či jiné vhodné nádoby, mírně podlijeme vodou a rozmačkáme (nejvíc se osvědčilo mačkadlo na brambory, ale případně postačí i vidlička). Přidáme další vodu a necháme chvíli vyluhovat (stačí 10 minut).

Pak vše přecedíme přes jemné sítko nebo plátýnko. Zbylou hmotu ze sítka opět zalijeme vodou a přecedíme. Tento postup můžeme opakovat až 3x, abychom z šípků získali co nejvíce.

Nápoj ještě dosladíme podle chuti medem. Můžeme ho také dochutit mletou skořicí či hřebíčkem a mírně ohřát, pokud ho chceme popíjet teplý.

A co se scezenými zbytky? Ty také nemusí přijít vniveč. Šípková semínka (správně plody – nažky) se dříve pražila a přidávala do kávovin – náhražek kávy. Měla jim propůjčit mírně vanilkové aroma. Případně se o šípkové zbytky může postarat ptactvo, a nejen to domácí.

Zdroje:
P. Hanáková: Léčivé stromy, receptář
Jiří Janča, Josef A. Zentrich: Herbář léčivých rostlin 4
Marie Úlehlová-Tilschová: Česká strava lidová