Zdraví z jarní přírody na talíři

V současné situaci, kdy se většina lidí obává o své zdraví, má pro nás jarní příroda zrovna v tuto dobu připraveno to, co potřebujeme pro naše tělo i ducha.

Stačí jen vyjít ven, na zahradu, za humna, k potoku, kousek za poslední domy. To, co se zdá na první pohled obyčejné, nám může neobyčejně pomoci. Už jen samo probouzející se rostlinstvo, zpívající ptáci, vůně jarní země nám pomůže od našich splínů. Plané jarní rostliny jsou doslova plné skryté vitality v podobě vitamínů, minerálů, stopových prvků a dalších zdraví prospěšných látek. Díky jejich konzumaci využijme také jejich léčivé účinky k podpoře našeho zdraví a posílení imunity. Divoké rostliny zařazujme do jídelníčku raději v menších dávkách, ale zato bychom jimi měli zpestřovat stravu pravidelně. Během roku se jejich nabídka postupně mění a my tak můžeme využívat velkou rozmanitost, kterou nám příroda nabízí.
Nyní aktuálně přinášíme čtyři z nich. Již v zimě jsme však zmínili ptačinec žabinec a postupně budeme představovat další.

Violka vonná (Viola odorata)

Kdo by neznal nádherně vonící fialku. Najdeme ji v trávnících, na mezích, v křovinách, sadech, parcích a zahradách. V kuchyni můžeme využít mladé lístky i květy, které pokrmy krásně ozdobí.  Do jídel je však raději nepoužíváme jako hlavní ingredienci, ale spíše doplňkovou složku. U violky sice nebyly prokázány žádné nežádoucí účinky, ale při předávkování může vyvolávat zvracení.

Listy a květy léčí kašel, astma, zánět průdušek a plic, zlepšují vykašlávání, rozpouští hleny, uklidňují dýchací orgány a pomáhají při chrapotu. Zklidňují také nervy a působí proti nespavosti. Osvědčily se i při chřipce a silném nachlazení.

Při sběru však přistupujme k něžné a křehké violce s citem a dejme rostlinkám možnost těšit svými květy a vůní okolí. 

Kopřiva dvoudomá (Urtica dioica)

Mladé kopřivy můžeme nalézt a využít už velmi brzo na jaře, kdy jsou cenné pro vysoký obsah vitamínu C, karotenů, chlorofylu a minerálních látek.

Kopřiva je skvělá pro přípravu polévek, špenátu, jako nádivka do slaného pečiva, můžeme z ní připravit i pesto apod.

Podporuje látkovou výměnu a trávení. Působí antivirově, protizánětlivě, protiskleroticky, močopudně, zlepšuje prokrvení vnitřních orgánů, podporuje činnost srdce a krevního oběhu, snižuje krevní tlak, používá se při chudokrevnosti, cukrovce, dně, revmatizmu i ledvinových potížích. Výborně čistí krev, čímž pomáhá při kožních onemocněních i akné. Podporuje tvorbu mateřského mléka.

Česnáček lékařský (Alliaria petiolata)

Česnáček má rád vlhké a na živiny bohaté půdy. Najdete ho v listnatých lesích, křovinách, ale i v parcích, zahradách, v blízkosti lidských sídel i na rumištích. Bezpečně ho poznáte podle česnekové vůně rozemnutých listů.

V kuchyni česnáček používáme nejlépe v čerstvém stavu, vařením se česnekové aroma ztrácí. Je vhodný do salátů i k dochucení polévek a dalších pokrmů.

Česnáček desinfikuje dýchací a močové cesty, má protizánětlivý a protisklerotický účinek, pomáhá při astmatu, dráždivém tračníku i poruchách žlučníku a slinivky.

Bršlice kozí noha (Aegopodium podagraria)

Bršlici vyhovují vlhčí, polostinná stanoviště na březích vodních toků, v listnatých lesích, křovinách a sadech. Často ji najdeme také jako obtížný plevel v zahrádkách. Svými oddenky se dostane doslova všude a je schopná za krátký čas zcela osídlit velké plochy. U nás na Moravě je někdy známá jako kerhátek.

Mladé lístky mají výraznou vůni připomínající mrkev či petržel. Jsou zajímavou listovou zeleninou, využijeme je i do polévek a jako přísadu do kopřivového špenátu či salátů. Hodí se k masu, skvělé jsou v tortilách, dochutí dipy.

Jak napovídá její druhový název, využívala se bršlice jako lék na podagru (dnu palců u nohou). Rostlina je totiž močopudná a podporuje vylučování solí kyseliny močové z těla. Proto se používá při léčbě otoků, dny, revmatu, pro čištění krve i při nemocech močových cest. Tlumí křeče a harmonizuje činnost střev.

A jak jsme využili tuto čtveřici jarních rostlin my?

Chléb s máslem a jarní divokou zeleninou

Na zdravou snídani jsme použili mladé rostliny česnáčku a v menší míře i mladé lístky a květy violky vonné a mladé lístky bršlice. Vše nakrájené najemno.

Jarní smoothie

Rozmixovali jsme 2 hrsti jarních bylin (menší díl lístků violky, bršlici a největší díl kopřivy), 1 banán a ½ jablka ve 100 ml vody.  Osvěžující svačinka či lehká večeře je tu! Místo banánu můžeme vzít hrušku či použít jen jablka.

Míchaná vajíčka nadivoko

Do rozehřátého másla na pánvi dáme nakájené  kopřivy, jen kratičce osmahneme a přidáme vajíčka. Hotová míchaná vajíčka osolíme, opepříme a doplníme najemno nakrájeným česnáček a trochou krájené bršlice. Pokud chceme nalákat i odpůrce zdravé stravy, můžeme kopřivy osmahnout místo na másle, na opečené slanině. 

Oddejte se divoké zelenině

Planě rostoucí rostliny se využívají jako zelenina odedávna a u některých národů jsou v oblibě dodnes. Také u nás se jejich používání udrželo alespoň v období Velikonoc, kdy se jarní byliny přidávají do některých tradičních pokrmů. Dnes se k tomuto využití planých rostlin opět více vracíme. Oceňujeme je pro hodnotné látky obohacující náš jídelníček a velkou prospěšnost pro naše zdraví. Planými rostlinami můžeme doplňovat běžné pokrmy, využívat je jako listovou zeleninu i jako koření. Přitom však nesmíme zapomenout ani na bohatou nabídku divokých plodů.

Množství takto využitelných rostlin je opravdu velké. Jen je třeba je dobře rozeznat a vědět, kde je najít a jak je použít. V tom bychom rádi na našem blogu pomohli a postupně vám jedlé plané rostliny přibližovali.

Zdroje:

Aurélia Dugasová, Dionýz Dugas: Babiččiny bylinky, 1995.

Jiří Janča, Josef A. Zentrich: Herbář léčivých rostlin 1-7.

V. Jirásek a kol.: Atlas léčivých rostlin, 1986.

Š. a M. Matějka:  Divoké bylinky, 7 našich nejlepších receptů. https://silaprozivot.com/magnet/

A. Příhoda: Léčivé rostliny, 1980.

V. G. Rubcov:  Zelená lékárna, 1990.